VELKÁ ÚPA
Obec Velká Úpa je jedním z nejznámějších středisek rekreace v Krkonoších. Rozkládá se v délce 5 km po obou březích řeky Úpy. Dnes je Velká Úpa součástí Pece pod Sněžkou. Pravá strana Velké Úpy leží na úbočí Javoru, Vlašského vrchu a Světlé hory. Příznivá poloha, zdravé klima, přírodní krásy i vhodné terény vytvářejí dobré podmínky pro rekreaci, turistiku a zimní sporty, především lyžování.
Po celý rok je turistům k dispozici lanovka na Portášovy boudy a vleky v okolí. Vyznavači běžek mohou podnikat delší hřebenové túry nebo využít ke kratším vyjížďkám lesní svážnice v blízkém okolí. Pro turisty je tu síť značených turistických cest, které Velkou Úpu spojují se širokým okolím.
SKI Port - lanová dráha Portášky, vleky Hofer a Modřín, Web: www.ceskehory.cz/skiport
Aron Sport - největší lyžařská škola a půjčovna ve Velké Úpě. Dětský vlek zdarma, Web: www.aronsport.cz
Lanovka Velká Úpa - Portášovy Boudy - Web: www.ceskehory.cz/lanovka-portasovy
PEC POD SNĚŽKOU
Město Pec pod Sněžkou je jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších horských středisek cestovního ruchu v České republice s celoročním využitím. Nachází se v údolích Úpy, Zeleného a Lučního potoka. Hraniční hora s Polskem Sněžka je svými 1602 metry nejvyšší horou na území České republiky. Součástí Pece pod Sněžkou je i sousední Velká Úpa a početné horské osady a samoty zasahující vysoko na hřebeny. Celá oblast města se nachází v Krkonošském národním parku (KRNAP). Název souvisí se založením pecí na tavení železných, arzenových a měděných rud, které se v Obřím dole těžily od 16. do 19. století. Vyhledávaným turistickým střediskem se Pec pod Sněžkou stala po první světové válce a původní hornická osada se postupně přeměnila na vyhlášené centrum cestovního ruchu. Zásadní význam pro další rozvoj města měla výstavba dvou úseků lanové dráhy Pec - Růžová hora - Sněžka realizovaná v letech 1948-50 a následné vybudování systému lyžařských vleků a sjezdových tratí. Pec pod Sněžkou je přirozeným centrem východní části Krkonoš s poměrně dobrou vybaveností a vlastní neopakovatelnou atmosférou, kterou by si žádný turista neměl nechat ujít. Pec pod Sněžkou v létě: pěší turistika, naučné stezky – Vlčí jáma, Aichelburg, Zelený potok, Okolo Pece, výlety s průvodci, půjčovny horských kol, cykloturistika, kočáry s koněspřežím, vyhlídkové vláčky, tenisové kurty. Pec pod Sněžkou v zimě: sjezdové lyžování – lyžařský areál Ski Pec pod Sněžkou, lanová dráhy na Hnědý Vrch (Bramberk), lyžařský areál Portášky, běžecké tratě, lyžařská běžecká trať Krkonošská magistrála, půjčovny a opravy lyží, snowboardů a saní, ski-taxi, saně tažené koňmi.
Texty převzaty z www.pecpodsnezkou.cz.
Pec pod Sněžkou - oficiální stránky města, Web: www.pecpodsnezkou.cz
IC Veselý výlet - 542 21 Pec pod Sněžkou 196, tel.: 499 736 130, e-mail: pec@veselyvylet.cz
Informační středisko KRNAP - tel.: 499 896 213
IC Turista - 542 21 Pec pod Sněžkou 188, tel./fax: 499 736 280, 499 736 410, e-mail: turista@turistapec.cz
Ski Pec - největší lyžařský areál v lokalitě. Čtyřsedačková lanovka, 9 vleků, přepravní kapacita 9520 osob/hodina, 10,4 km sjezdovek, denně upravované sjezdové tratě, 4 km umělé zasněžování, nejdelší večerní lyžování v ČR, nejlépe osvětlený svah, lyžařská škola, Web: www.ceskehory.cz/skipec
Taxi skútr - doprava osob a zavazadel, okružní jízdy, půjčovna sněžných skútrů, prodej a servis sněžných skútrů, směnárna, atd., Web: taxiskutr.humlak.cz
Lanová dráha Sněžka - lanovka Vás pohodlně dopraví přes mezistanici na Růžové hoře (1334 m n.m.) na Sněžku (1594 m n.m.). Ze Sněžky můžete dál pokračovat po značených turistických cestách směrem k Luční boudě, do Špindlerova Mlýna, Pece pod Sněžkou nebo do Horní Malé Úpy, Web: www.lanovka-snezka.cz
MALÁ ÚPA
Malá Úpa je jednou z mála tradičních krkonošských obcí, které se v Krkonoších zachovaly. Dnes je rozsáhlou rekreační oblastí a patří k ní i několik bývalých osad, jako například Pomezní Boudy, Nové domky nebo Mokré Jámy. V části obce Pomezní Boudy se nachází hraniční přechod s Polskem.
Malá Úpa byla osídlena v 16. století dřevaři. Po zastavení těžby dřeva pro kutnohorské doly byla hlavní činnost obživy místních osadníků chov hovězího dobytka a koz. Důležitou událostí pro obec byla návštěva císaře Josefa II. v roce 1779. Ten dal podnět ke stavbě krásného horského kostelíka sv. Petra a Pavla v Dolní Malé Úpě. K dalším architektonicky zajímavým stavbám patří dřevěná budova školy z roku 1797. V obci jsou typické horské chalupy a boudy, které jsou rozptýlené po horských svazích se zachovalou květenou, svěžími loukami a pastvinami, bohatými lesy, svěžím vzduchem a křišťálovou vodou. Malá Úpa je jedinečným výchozím místem pro turistiku ve východních Krkonoších. Na území Malé Úpy spadá nejvyšší hora Krkonoš i celé České republiky Sněžka, která je od centra obce vzdálená cca 8 km. Mezi zajímavé túry patří právě túra na Sněžku nebo krásná hřebenovka na východ - směr Žacléř. Stejně jako pro turisty, tak i pro příznivce kol je Malá Úpa rájem. Můžete tady uskutečnit např. nádherný hřebenový přejezd směr Žacléř nebo využít cyklobus, který vás doveze do Harrachova a zpět se můžete vrátit přes českou nebo polskou stranu Krkonoš. V zimě jsou tady ideální lyžařské podmínky v lyžařském areálu U kostela. V areálu jsou také v délce 10 km upravované běžecké tratě. Pro aktivní odpočinek můžete využít i multifunkční sportovní halu, kde si zahrajete tenis, fotbal, volejbal, nohejbal, basketbal atd.
Malá Úpa - oficiální stránky obce, Web: www.malaupa.cz
Informační centrum Malá Úpa s.r.o. - 542 27 Horní Malá Úpa 129, tel.: 499 891 112, e-mail: info@malaupa.cz
Skiareál Malá Úpa - čtyři vleky v délce od 300 m do 1 km, které doplňuje provázkový vlek pro děti. Je tady lyžování za umělého osvětlení a areál má zařízení na výrobu technického sněhu. Přístup lyžařů do areálu je zajištěn skibusem od centrálního parkoviště u celnice. Běžecké tratě jsou průběžně upravovány v délce 10 km, Web: www.ceskehory.cz/skimalaupa
SNĚŽKA
Sněžka (1602m n.m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Nachází se ve východní části Krkonoš na Hraničním hřebenu. Přes její vrchol prochází česko-polská státní hranice. Na severní polské straně spadají srázy do údolí Lomničky, na jižní české do Obřího dolu. Západní svahy se snižují do Úpské rašeliny a východní klesají v Obří hřbet. Skalnatý holý vrchol má rozlohu 30 akrů. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny České republiky a Polska. Průměrná roční teplota se tu pohybuje kolem 0,2 ºC. Na vrcholu hory bylo postaveno několik staveb - Polská bouda s meteorologickou stanicí, konečná stanice lanovky z Pece pod Sněžkou, kamenný trigonometrický obelisk a 14 m vysoká rotundová kaple sv. Vavřince, která je nejstarším objektem na vrcholu Sněžky. Raritou je Česká poštovna, která je nejvýše položenou poštovnou v České republice. Můžete odtud poslat poštu s razítkem Poštovna na Sněžce. Sněžka je vyhledávaný turistický cíl a rozhledový bod. Vede na ni několik tras - turistických, běžeckých i cyklistických. Nejčastějším výchozím bodem je Pec pod Sněžkou, kde je také nástupní stanice sedačkové lanovky z Pece pod Sněžkou na vrchol Sněžky. Z vrcholu Sněžky vedou značené turistické trasy směrem k Luční boudě, do Špindlerova Mlýna, Pece pod Sněžkou nebo do Horní Malé Úpy.
Lanová dráha Sněžka - lanovka vedoucí z Pece pod Sněžkou přes mezistanici na Růžové hoře na vrchol nejvyšší hory České republiky. Během necelé půlhodinky překonáte převýšení více než 680 m. Ze Sněžky potom můžete dál pokračovat po značených turistických cestách, Web: www.lanovka-snezka.cz
ČERNOHORSKÁ RAŠELINIŠTĚ
Státní přírodní rezervace Černohorská rašeliniště je největším rašeliništěm lesního typu v Krkonoších. Jeho rozloha činí 66 ha a stáří se odhaduje na 6000 let. Rašeliniště se nachází přibližně 1 km od lanovky jezdící z Jánských Lázní na vrchol Černé hory a rozkládá se v sedle mezi Černou a Světlou horou při pramenech Černého potoka. Na sušších okrajích roste kleč, na vlhkých místech různé druhy rašeliníků. Vyskytují se zde vrchovištní druhy rostlin a živočichů. Na rozdíl od nelesních rašelinišť se vyznačuje větším výskytem suchopýrů a ostřic. Prochází tady Naučná stezka Černohorské rašeliniště, která začíná u stanice lanovky a končí u Pardubických Bud. Stezka je dlouhá 3,5 km a je tady nainstalováno 6 informační panelů. Provede vás po povalových chodnících kolem rašeliniště. Součástí je i dřevěná vyhlídková věž, ze které je pěkný výhled na centrální rašelinnou louku. Stezka je přístupná od června do října a vede nejcennějšími partiemi KRNAPu – I. a II. zónou. Nejlepším časem k prohlídce ale bývá červenec, kdy je díky množství kvetoucích rostlin celkový dojem z procházky největší. Vjezd cyklistů je na vlastní okruh rašeliništěm zakázán!
ČERNÁ HORA
Černá hora je zalesněný vrch ve východní části Krkonoš nedaleko lázeňského městečka Janských Lázní. V rozsáhlých porostech na svazích hory jsou zachovány horské luční enklávy, např. Volská louka nebo Černá paseka. Na vrcholu hory se nachází televizní vysílač a nedaleko vrcholu je černohorské rašeliniště, které patří mezi vyhledávané turistické cíle. Z vrcholu Černé hory se otevírají daleké výhledy do podhůří, které jsou ale díky lesu omezeny převážně na jižní směr. Pro pěkný výhledy se rozhodně vyplatí vystoupat na rozhlednu "Panorama", která se nachází ve vzdálenosti 100 metrů od horní stanice současné lanovky. Ve výšce 21 metrů je vyhlídková plošina, odkud se nabízí krásný kruhový pohled. Černá hora nabízí skvělé podmínky cyklistům a milovníkům zimních sportů. Je také jedním z nejlepších startovacích míst v Česku pro paraglidisty a rogalisty. Cyklisty i pěší na Černou horu přepraví lanovka a vyhnou se tak nepříjemnému stoupání. Pro cyklisty tady byla otevřena 1. Krkonošská cyklistická naučná stezka, která je dlouhá 16 km. Na jihovýchodní straně Černé hory se nachází lyžařský areál.
Lanovka Janské Lázně – Černá hora - 8-mi místná kabinová lanová dráha na Černou horu s názvem „ČERNOHORSKÝ EXPRESS“. Pravidelný letní provoz kabinové lanovky z Janských Lázní na Černou horu je od 9.00 do 18.00 hodin dle jízdního řádu. Přeprava horských kol, koloběžek a kočárků zdarma, Web: www.lanovka-cerna-hora.cz
Rozhledna Panorama - otevírací doba: pondělí - pátek 14:15 - 16:00, o prázdninách a víkendech 10:15 - 16:00 (v případě pěkného počasí do 17.00 hodin).
Černohorské rašeliniště - pro veřejnost je uzavřené v období jelení říje, což je od 1. září do konce října.
JANSKÉ LÁZNĚ
Janské Lázně se rozkládají na úpatí Černé hory. Jsou horským městem, rekreačním střediskem a jediné lázně na české straně Krkonoš. Teplý pramen v dnešních Janských Lázních byl objeven Janem z Chockova, zbrojnošem rytíře Albrechta z Trautenberku dne 6. června roku 1006. První využití pramene ke koupelím je datováno až ve 14. století. Roku 1485 byla u pramene postavena budova k ubytování a první opravdová lázeňská budova tady stála v roce 1675. K významnému rozvoji lázní došlo na konci 19. století a na počátku 20. století. Po skončení války získaly Janské Lázně celosvětový ohlas úspěšnosti léčby stavů po dětské obrně. V dnešní době jsou léčebně zaměřené převážně na nemoci pohybového ústrojí. V lázeňském prostoru je asi 30 léčebných pramenů a množství lázeňských objektů. Mezi architektonicky zajímavé objekty patří secesní lázeňská kolonáda z roku 1893 a pseudogotický kostel Sv. Jana Křtitele z roku 1885.
Dominantu města představuje rozhledna na Černé hoře s lanovou dráhou, která vede z centra obce. Z rozhledny jsou překrásné výhledy na krkonošské vrcholy a Podkrkonoší. Janské Lázně jsou ideálním východiskem do nejvyšších českých hor Krkonoš jak v zimě pro lyžaře, tak v létě pro cyklisty i pěší turisty. Z města se můžete vydat např.: na Sněžku, Pramen Labe a Pančavský vodopád – pramen největší české řeky, která nedaleko tvoří nejvyšší český vodopád. Nebo si můžete projít Naučnou stezku černohorské rašeliniště. Černá hora, která se tyčí nad obcí poskytuje skvělé podmínky cyklistům a milovníkům zimních sportů. Cyklisty na Černou horu přepraví lanovka a vyhnou se tak nepříjemnému stoupání. Doporučujeme si tady projet 1. Krkonošskou cyklistickou naučnou stezku, která je dlouhá 16 km. Je vedena po lesních cestách Černé a Světlé hory a nabízí překrásné pohledy na hlavní krkonošský hřeben s jeho dominantou - Sněžkou. Ideálním nástupním místem pro tento cyklovýlet je horní stanice lanové dráhy. V zimě skiarál Černá hora nabízí terény, které jsou vhodné jak pro náročné lyžaře, tak i pro rodiny s dětmi. V areálu jsou sjezdové tratě od "cvičných luk" až po náročné sjezdovky. Pro běžkaře je pravidelně strojově upravováno 50 km tratí, sáňkaři mohou vyzkoušet 3,5 km dlouhou „Černohorskou sáňkařskou cestu“.
MIS - centrum servis - Černohorská 85, 542 25 Janské Lázně, tel./fax: 499 875 161
Lanovka Janské Lázně – Černá hora - 8-mi místná kabinová lanová dráha na Černou horu, s názvem „ČERNOHORSKÝ EXPRESS“. Pravidelný letní provoz kabinové lanovky z Janských Lázní na Černou horu je od 9.00 do 18.00 hodin dle jízdního řádu. Přeprava horských kol, koloběžek a kočárků zdarma, Web: www.lanovka-cerna-hora.cz/
Informační centrum - Černohorská 265, 542 25 Janské Lázně, tel.: 499 875 186, e-mail: info@megaplus.cz
Skiareál Janské Lázně – Černá hora - k dispozici jsou 8-mi místná kabinková lanová dráha, 2 lanové dráhy a 13 lyžařských vleků různých typů a délek. Sjezdové tratě areálu patří k nejdelším v Čechách, dosahující délky až 3km. Pro běžkaře je tady pravidelně strojově upravováno 50 km tratí, Web: www.ceskehory.cz/cernahora
ÚPSKÁ RAŠELINA
Přírodní rezervace Úpská rašelina je nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších. Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha. Úpské rašeliniště je připomínkou subarktické tundry, která sem zasahovala v době ledové. V drsném klimatu se tady uchovala řada druhů flóry a fauny z ledové doby. Rašeliniště je porostlé ostrůvky kleče s množstvím rašelinných jezírek a vyvýšenin. Severní částí rašeliniště vede turistická cesta od bývalé Obří boudy k Luční boudě. Do ostatních částí rašeliniště není vstup povolen.
LIŠČÍ HORA
Liščí hora je plochý vrchol nacházející se mezi Studniční a Černou horou nedaleko Pece pod Sněžkou (1363 m. n. m.). Vrchol porůstá kleč s nízkými smrky. Na severovýchodním svahu je lavinová dráha Liščí jáma. Na svazích Liščí hory roste množství vzácných druhů rostlin, proto jsou součástí přírodní rezervace. Ze samotného vrcholu není nic moc vidět, výhledu brání stromy. Přes vrchol prochází jedna z nejoblíbenějších krkonošských magistrál z Jánských Lázní k Luční boudě. Na svazích Liščí hory se nachází několik bud, např. Lyžařská bouda nebo Prvosenka. Přístup na vrchol není povolen, protože je I. zóně KRNAP!!! Vrchol je pár desítek metrů jihozápadně od hřebenové cesty (červená turistická značka a tyče) mezi Hrnčířskými boudami a bufetem na Rozcestí.
OBŘÍ DŮL
Obří důl je dokonale vyvinuté horské údolí ledovcového původu rozkládající se mezi Pecí pod Sněžkou a úpatím Sněžky. Je sevřené Širokým hřbetem a Studniční horou. Od 16. století se tady těžily železné, měděné a arzénové rudy. Těžba byla počátkem 20. století zastavena. V dolu se zachovaly celkem tři ledovcové morény, které protíná řeka Úpa, kary (Úpská jáma, Velká a Malá Studniční jáma), rokle, vodopády, lavinové svahy a luční enklávy. Na lučinatých a skalnatých částech dolu a svazích přilehlých hor se vyskytuje vzácná vysokohorská květena i zvířena. Zvláště biologicky cenné je území "Krakonošova zahrádka". Dolem prochází značená turistická stezka z Pece pod Sněžkou do Obřího sedla. V letních měsících je možný Obřím dolem výstup na Sněžku. V zimě je bohužel uzavřen kvůli velkému nebezpečí lavin. Po cestě najdete zbytky kovárny a pár set metrů před koncem výstupu vodárnu, ze které nosiči nosívali vodu nahoru až na Sněžku. Dnes už je zavřená, ale volně přístupná, pokud se do ní chcete podívat.
MODRÝ DŮL
Modrý důl je horské údolí ledovcového původu mezi Širokým hřbetem a Studniční horou, který vyúsťuje do Obřího dolu. Leží v II. zóně národního parku. V minulosti se zde těžila měděná a železná ruda. V jižní části dolu se zachovaly morénové valy. Vyskytují se zde vzácné luční a horské květeny, např. lilie zlatohlávek. V lučinaté části dolu stojí několik rekreačních objektů, které byly vyhlášeny památkovou zónou. Ve stráni Studniční hory je místo, kde se nejdéle na české straně Krkonoš drží sníh.
STUDNIČNÍ HORA
Charakteristická hora Českého hřebenu ve východní části Krkonoš nad Obřím dolem (1554 m). Jedná se o třetí nejvyšší horu Krkonoš. Vlastní vrchol je plochý a oblý, porostlý klečí. Na severu přechází mírnými svahy v Bílou louku a v Úpskou rašelinu. Na jihu spadají strmé srázy do Obřího a Modrého dolu. Je zde několik lavinových svahů. Známý je zejména jižní lavinový svah se sněhovým polem nazývaným Mapa republiky. Ve východních stěnách jsou významné geologické a botanické lokality - ledovcové kary Velké a Malé Studniční jámy, Čertův hřeben, Čertova rokle, Čertova zahrádka. Východní svahy jsou také lavinové. Od sousední Luční hory je Studniční hora oddělena Lučním sedlem. Na vrcholové plošině je geodetický bod a solární meteorologická stanice. Z vrcholu je krásný výhled na Sněžku a další okolní vrchy. Přístup na vrchol není povolen, protože je I. zóně KRNAP!!!
HORNÍ MARŠOV
Horní Maršov je horské rekreační středisko na soutoku řeky Úpy a Lysečinského potoka. Osada byla poprvé zmiňována v roce 1466. Rozrostla se až při těžbě dřeva pro kutnohorské doly v 16. století. V roce 1792 vznikl klasicistní zámek, později novorenesančně upravený (v současné době je zámek pro veřejnost uzavřen). Další dominantou obce je novogotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Historicky významný je areál, který tvoří hřbitovní kostel s původně barokní farou, 400 let starou lípou, barokní sochou sv. Jana Nepomuckého, hrobkou šlechtického rodu Aichelburgů a řadou zajímavých náhrobků. Na náměstí je kašna a secesní budova radnice (sídlo Obecní úřadu). Významnou architektonickou památkou je bývalá Dixova brusírna dřeva a kamenný sklad u přádelny lnu v místní části Temný Důl. Horní Maršov je výchozím bodem do východní části Krkonoš, především na blízké Rýchory se vzácnou květenou, Světlou a Černou horu s největším krkonošským vrchovištním rašeliništěm. V obci je lyžařský vlek Třešňovka a dvacetikilometrový okruh s upravovanou trasou pro běžkaře, cyklistické trasy a síť turistických značených stezek. Je tu zastávka cyklobusů a skibusů. V blízkosti jsou lyžařská střediska: Horní Albeřice (5 km), Pec pod Sněžkou (8 km), Malá Úpa (5 km), Velká Úpa (3 km), Černá Hora (6 km), Pomezní boudy (15 km). Obcí prochází vycházková trasa Aichelburg, která upozorňuje na významné pamětihodnosti. Zavede vás na úbočí Světlé hory k opravenému lesnímu hrádku Aichelburg a končí na mléčné farně Sosna v sousední Peci pod Sněžkou. V galerii Veselý výlet v Temném Dole si můžete zapůjčit klíče od hrádku.
IC Veselý výlet - Temný Důl 46, 542 26 Horní Maršov, tel.: 499 874 298, fax: 499 874 221, e-mail: info@veselyvylet.cz
Informační středisko KRNAP - Temný Důl, 542 26 Horní Maršov, tel.: 499 874 264
LUČNÍ HORA
Luční hora je nejvyšší vrchol Českého hřbetu (1547 m) ve východní části Krkonoš. Je součástí přírodní rezervace. Vrchol hory je holý, plochý, poměrně rozlehlý a je úplně bez kleče. Svahy jsou pokryty horskými loukami a porosty kleče. K jihozápadu spadá horský masív příkře do Dlouhého dolu, k severu mírně sestupuje k Bílé louce. Na jihovýchodě přechází do Modrého dolu, na východě je oddělen Lučním sedlem od Studniční hory. Na svazích spadajících do Dlouhého dolu jsou lavinové terény. Vrchol leží v přísně chráněné I. zóně KRNAP, proto na něj není přístup povolen. Nejblíže vede zimní tyčové značení na jihovýchodním svahu okolo pamětní desky ruských letců. Na západně a severozápadě hory probíhá stará Bucharova cesta, po níž vede červená turistická značka spojující Luční boudu a Špindlerův Mlýn.
BÍLÁ LOUKA
Bílá louka je rozsáhlá pláň mezi Luční, Studniční horou a Hraničním hřebenem. Zvětší části je porostlá trávou smilkou tuhou. Na východě přechází v Úpskou rašelinu a nedaleko se nachází pramenná mísa Bílého Labe a Úpy. Bílá louka je významnou křižovatkou turistických cest a v jejím centru se nachází nejznámější turistická chata Krkonoš Luční bouda. Bílá louka je častým výchozím bodem k výletům do Obřího sedla a na Sněžku. Nevedou sem cyklistické trasy.
RÝCHORY
Horský hřeben mezi Horním Maršovem, Žacléřem a Svobodou nad Úpou tvoří nejvýchodnější část Krkonoš. Díky svému přírodnímu bohatství byl vyhlášen přírodní rezervací. K nejvýznamnějším vrcholům hřebene patří Dvorský les, Mravenečník a Červený vrch. Na úbočí hřebene se v 16. až 18. století těžilo zlato a stříbro, odtud pramení název Zlaté Rýchory. Ve vyšších polohách se tady dochoval bukový prales a vzácné lokality původní květeny (Rýchorská květnice). Dříve dřevařská obec Rýchory je klasickým příkladem horské obce. Vznikla koncem 16. století v důsledku mohutných lesních těžeb pro potřeby dolů v Kutné hoře. Tradiční horská zástavba je zde bez jakéhokoliv řádu volně rozprostřena po loukách. Její součástí je vrchol Rýchor s Rýchorskou boudou (dnes školící středisko KRNAPu, ve které se můžete v místním stánku občerstvit a ohřát) a Rýchorským pralesem.
Hřebenem prochází naučná stezka Rýchory, která má 10 zastávek a prochází nejcennějšími partiemi Krkonošského národního parku - I. a II. zónou. Trasa je vedena po turisticky značených cestách, je dlouhá 6 km. Přístupná je od 1. května do 31. října.
MLADÉ BUKY
Ves v podhůří Krkonoš v údolí řeky Úpy ze 14. století. Nejstarší písemná zpráva je z roku 1355 a uvádí lokalitu jako panství trutnovského hradu. V roce 1358 jako ves s kostelem. K architektonickým památkám patří kostel sv. Kateřiny postavený na místě původní gotické kaple z konce 16. století.
Dnešní Mladé Buky nabízejí velmi bohatou škálu různých sportovních aktivit. V létě je obec skvělým výchozím bodem pro pěší a cyklistické výlety. Zimní měsíce pak umožňují návštěvníkům využívat lyžařský areál Markid a mnoho kilometrů upravovaných běžeckých stop. V obci se nachází rozsáhlý areál golfového hřiště.
SKIPARK Mladé Buky - Kvalitní lyžařský areál s ambicemi poskytovat nejlepší služby lyžařům. Rozsáhlé bezplatné parkoviště přímo v areálu, sedm vleků a sjezdovky různé obtížnosti, U-rampa, snowpark, systém technického zasněžování, kvalitní večerní osvětlení celého areálu, Web: www.ceskehory.cz/skipark-mladebuky